Fjord už zase rozmrzl a na plujícím zbytku ker chybí už jen tučňáci, po týdnu se zase přihlásil vítr s mlhou a tak nějak to vypadá, že s dnešními devíti stupni je tu zima u konce. Naše dny jsou stejné, ale příjemné a i přesto, že se nám kartón se CV vyprazdňuje, telefon a emailová schránka mlčí.

Já stále věřím, že když člověk chce, něco najde, jen ne tak rychle. Momentálně jsem ve fázi, kdy už bych brala všechno, ani neuvažuji o tom, že bych si mohla třeba vybrat mezi DISWASHEREM nebo lukrativním CLEANEREM či rozhodovat o počtu hodin, na SU – státní podporu – stejně většina prací nestačí. Mě tedy pomalu tlačí čas, Martina, to že zatím nemá slavné CPR, bez kterého, jak už víme, nejde nic. Pojištění či účet jsou příkladem a získat se dá jen na základě potvrzení o studiu – můj případ, anebo při předložení pracovní smlouvy – Martinův případ. Takže se musí najít zaměstnavatel, co bude ochoten zaměstnat tak trochu uprchlíka. Haha. Výhodou je, že pracovní pozice na celý úvazek nejsou tak masivně okupovány chudými studenty tudíž věříme, že do měsíce vše klapne. A když ne, stále máme tu super velkou postel a plnou špajz českého jídla, a taky sebe.

Opakuji se z minula, najednou si dovedu představit zůstat tady, jak dlouho bude potřeba. Na druhou stranu taky to, že se můžeme sbalit a odjet vlastně kamkoliv budeme chtít, s myšlenkou, že to zvládneme. Opustil mě strach, strach z toho co bude. Stesk, stesk po rodině, ze které mi stačí tady mít i ten malý kousek a všechno je fajn. Odeznělo to částečné vnitřní utrpení a zůstalo ve zdravé podobě někde ukryté. Všechny poličky jsou utažený, kolo opravený a i to nádobí samo jednou za čas umytý. Růže na stole už jsou jen provokativní detail ♥

Situace s mojí spolubydlící je taková, že se sama před Vánoci nabídla k odchodu. Jelikož se po zkoušce vracela zpět do Polska, nedočkavě očekáváme její příjezd. Předpokladem je, že to tu nepozná, možná se lekne, anebo se jí to taky zalíbí a budeme ve třech. Faktem totiž je, že nový byt si s kamarádem, který už od 1.2. nemá střechu nad hlavou, pravděpodobně budou hledat až po návratu sem což naznačuje, že únor bude dobrodrůžo možná i ve čtyřech. Zvěsti poté byly, že jsou nakonec čtyři a hledají tedy byt pro čtyři. Řekněme, že v šesti by to teprve byla studentská jízda.

Snažím se zvýšit frekvenci příspěvků, nicméně jak říkám, spíše sepisujeme motivační dopisy anebo čteme jak žít levně v Aalborgu. O dumpster divingu příště.

PS. Poštovní známku do Evropy zdražili na 25DKK. Děje se tohle i v ČR?! Jakékoliv návštěvy mají dveře otevřené :)