Dánsko

Pro Czech-Us, listopad 2015

I přesto, že studium v zahraničí byl můj velký sen, z finančních důvodů jsem ho dlouho zatracovala. To se změnilo po přečtení pár článků o vysokoškolském systému v Dánsku. Od loňských Vánoc nebyla chvíle, kdyby mě nadšení z vidiny dalšího dobrodružství opustilo a moje brigády začaly mít smysl. Teď jsou tomu dva měsíce, co se peru na severu této královské země nejen s počasím. Není to procházka růžovým sadem, a není to ani takové jaké si člověk představuje, ale stojí to za to.

Peníze se mají investovat do studia a cestování, já jsem spojila obojí a v lednu začala spolupracovat s agenturou CzechUs, zabývající se nejen studiem v zahraničí. Do poloviny března jsem měla hotové nezbytné dokumenty jako motivační dopis, životopis, výpisy vysvědčení či ověření počtu hodin matematiky a podala si přihlášky (počet je neomezený a nic neplatíte) na tři školy s prioritou University College of Northern Denmark v Aalborgu. Jako studijní program jsem si zvolila dvouletý Marketing Management, po jehož úspěšném dokončení získáte AP Degree, do bakaláře Vám zbývá jeden a půl roku TopUp programu, který se od AP může lišit, já mám v plánu Sports Management. Během samotného bakaláře tak získáte dva různé tituly a díky dvou povinným půlročním stážím, ať už v Dánsku nebo kdekoliv ve světě, celý rok praxe, k tomu je zde možnost Erasmu. Co se týká podmínek přijetí, kromě kontrolního testu úrovně anglického jazyka, obvykle požadující B2 a C1, a pozdějšího skype interview mě nic jiného nečekalo, pravdou je, že rok od roku studentů přibývá a selekce je tak přísnější. Zbývala maturita, pracovní léto ve Španělsku a hledání vhodné spolubydlící. Na konci května přišlo podmínečné přijetí a bylo rozhodnuto.

A tak jsem tady, v severním Dánsku, ve třetím největším městě této pětimilionové země, v Aalborgu. Životní úroveň je vidět na první pohled, město jako takové je krásné, udržované a moderní, dle Dánů i díky vysokým daním, na které si však nestěžují, protože ví, že se jim vše vrátí v podobě pohodlného života. Dánové si na design, většina staveb je tak architektonicky originální a poutavá. Vše se odehrává při zemi, tím myslím, že zde nenajdete žádné výškové budovy. Centrum je malebné nepřístupné autům, připomínající pražskou Zlatou uličku, okolní ulice jsou pak typické červeně cihlovými domy. Na každém kroku je cítit spjatost s přírodou a to hlavně díky dominantnímu Limfjordu, rozdělující město na dvě části a poskytující dech beroucí scenérie, ať už s plachetnicemi, vodními skůtry nebo prosklenými byty na břehu. Z Aalborgu je to na východ i na západ necelou hodinu hodinu autem k moři do Halsu či Blokhusu. Nejsevernější dánské město je od Aalborgu vzdálené sto kilometrů, v jeho okolí se nachází několik majáků a v letních měsících je populárním místem pro relax na pláži i díky písečnému výběžku vstupujícímu do moře, zvaném Grenen. V Kodani jste vlakem za šest hodin a do sousedního Švédska to z přístavního města Frederikshavn trvá trajektem necelé čtyři.

Studentský život

Co se týká samotného studia, naše třída je složená pouze z mezinárodních studentů, převážně z východní střední Evropy. Ale najde se i Malajsie, Venezuela či Bangladéš, jejichž obyvatelky si z toho důvodu, že nejsou z EU, roční školné ve výši 8000 euro platí. Rozvrh je rozdělen do dopoledního a odpoledního bloku a mění se každý den, předměty jako business ekonomika, mezinárodní marketing nebo statistika jsou proloženy volnem určeným ke skupinové práci na projektech ke zkouškám. Práce ve skupinách je také jedno z klíčových slov pro definici místního stylu výuky. Během prvního semestru máme tři různě koncipované zkoušky, skládající se z prezentací, psaných projektů a diskuze, vše se neobejde bez zmíněné skupiny.

Dánský přístup je odlišný a to nejen na univerzitách. Panuje zde přátelská atmosféra, lektory oslovujete jménem, nehrozí zákeřné vyvolávání. Ze střední školy jsem byla zvyklá na víceméně pasivní styl učení, který mi vyhovoval. Tady je učená teorie aplikována na praxi a reálné případy, o kterých opravdu musíte přemýšlet a přinášet nápady, které většinou prezentujete před třídou. Člověk má poté pocit, že se opravdu něco učí a je to hlavně tím, že je nucen najít si tu cestu k vyřešení problému sám a hlavně si ji umět obhájit i když se třeba lehce liší od dané teorie. Stále s tímto aktivním stylem studia bojuji, ale vím, že je to ten nejlepší způsob přípravy, nejen na budoucí profesní život, ale i ten osobní.

Aalborg je studentské město, a když tak přijde na mimoškolní aktivity a sociální život, nudit se nebudete. Studentský dům i sama UCN organizuje každý měsíc nespočet kulturních a sportovních akcí. Fungují zde studentské organizace a spolky, které každý rok nabírají nové členy, dobrovolničit můžete každý týden ve Friday Baru přímo ve škole a studentský dům v centru pořádá filmové, tančící či karaoke noci. Tím, že jsou Dánové fit národ, fitcentrum je na každém kroku a svůj klub tu má každý sport, já sama trénuji děti v místním atletickém oddíle. Navíc jako cizinci máte nárok na studium dánštiny zdarma.

Dánové

Kdybych měla charakterizovat Dány, jako národ, začala bych u toho, že jsou to sportovci v každém věku a za každého počasí, obzvlášť na kole, jenž je tady hlavním dopravním prostředkem, který Vás většinou i díky ucpanému centru doveze rychleji a zadarmo, cena autobusové šedesátiminutové autobusové jízdenky Vás vyjde na 22DKK. Běžně tak potkáváte dámy v sukních s kabelkou v košíku jedoucí do práce, a že je nezastraší ani ten každodenní vítr díky, kterému často šlapete na prázdno. Bohužel má tahle cyklo popularita i své stinné stránky, za obyčejnou výměnu píchlého kola zaplatíte běžně 150DKK a i když jsme ve Skandinávii, kolo si musíte pečlivě zamykat. Kromě tvrdého dánského kořínku, obdivuji úroveň angličtiny, plynule na Vás spustí třináctileté dítko, každá prodavačka, tak i sedmdesátiletá postarší paní. Dánové jsou pyšný a patriotistický národ s vyvěšenými vlajkami po městě, na dvorcích a hlavně na narozeninových dortech, kde jsou důležitější než svíčky.

Finance

Když se přesuneme k finanční stránce, i když jste osvobozeni od školného, životní náklady se samozřejmě od těch českých budou lišit. Jedním z lákadel studia v Dánsku je SU (State Educational Support), spočívající ve finančním příspěvku ve výši až 5000DKK, podmínkou je však pracovní úvazek v rozsahu 10-12hodin týdně a plat, který nesmí přesáhnout danou částku. Běžně se však stane, že po zdaňovacím období si úředníci najdou nějakou tu mezeru a vy jste tak nuceni vracet třeba i 15000DKK. Legální zaměstnání získáte jen s registračním číslem CPR, na které čekáte až tři týdny a bez něhož si nezaložíte bankovní účet, potřebný k práci. To znamená, že do začátku je třeba mít finanční jistotu. A potom? Když si půjdete za svým, všechno jde, upřímně však mějte rezervu alespoň na půl roku dopředu, kdo zaměstná cizince na deset hodin, bez znalosti jazyka?!

Ubytování se v průměru pohybuje okolo 4000-5000DKK za zásadně nevybavený byt, ve kterém mohou být oficiálně registrovány pouze dvě osoby. První nájem platíte spolu s nemalou „vratnou“ zálohou (10000-20000DKK). Dánové si opět najdou každou vadu na kráse a může se tak stát, že Vám z dané zálohy vrátí třeba jen polovinu. Když se uskromníte, omezíte party život a sledujete slevové letáky, měsíčně Vám stačí 1000DKK na to ostatní. Jakožto přímořská země, očekávala bych zde levné a kvalitní ryby. Kvalitní možná jsou, ale spolu se sýry, celkově masem a vším co obsahuje cukr, jsou to ty nejdražší položky Vašeho vytouženého seznamu, viz malá sklenička Nutelly za 40DKK. Restaurace, kavárny, pekárny, ale i naše školní jídelna, jsou poté finančně dostupné pro vydělávající obyvatele, či dánské studenty, kteří zmiňovanou dánskou podporu získávají od dovršení dospělosti i bez práce. Co je srovnatelné s Českem, je zelenina i ovoce. Jak už je obecně známo, jedna z mála levnějších věcí jsou mobilní tarify.

Studium v zahraničí nebude takové, jaké píší propagační letáky. Každý den na Vás budou čekat nové a nové překážky, přijdou slzy, stesk či finanční nejistota. Největší oporu mám ve svých rodičích (a prarodičích), kteří mě podporují, jak mohou a jsem jim za to nesmírně vděčná, i přesto se v životních nákladech musím spoléhat na své úspory z brigád. Díky místu trenérky v atletickém klubu, jež má být placené, si tu opravdovou práci s nárokem na SU budu hledat až po Vánocích, kdy se tu pracovní trh trochu uvolní. S penězi je to vždy jednodušší, na druhou stranu, bez nich si pak vážíte každé maličkosti a to je na tom to krásné. I když spíme na matracích, nemáme stůl ani židle a svítíme se dvěma lampičkami, člověk si zvykne a je na sebe pyšný, protože ví, že se mu to jednou vrátí.

O svých radostech a strastech, pozitivech i negativech, píši blog a budu ráda Vaši návštěvu – www.veronikavesvete.blogspot.com . Ráda odpovím i na Vaše dotazy, zanechte mi mail na ver.fialova@gmail.com.