Baskicko

Další pondělí, další začátek pracovního týdne a za chvíli už je to půlka mého pobytu, i když parchantíkům musím vyhrožovat, že s nimi zůstanu až do konce prázdnin!

V pátek odpoledne a v sobotu jsem měla volno a čas jsem strávila na pláži, sluníčko svítilo, ale třicítky jako máte vy tu tedy nehrozí. Vlny byly obrovské takže červená vlajka, moře plné surfařů a žádné koupání. To mi připomíná, že zatím jediný kontakt s těmi HOT plavčíky byl když mě už asi třikrát vyháněli z vody protože jsem byla ve špatné zóně. Jinak na pláži před jedenáctou hodinou nikoho neuvidíte a většina návštěvníků ji opouští okolo osmé večer, o víkendech je tu na mě až moc lidí takže vydržím tak dvě hodiny max a pak už mě upištěné španělské dětičky vyženou do klidu domova.

 V sobotu večer jsme byli potom s rodinami, se kterými se scházíme každý večer v baru, na večeři. No, co si budem povídat, v klidu se opravdu nenajíte, ale zdálo se mi, že to bylo lepší než onehdá ta pohroma v čínské restauraci, bohužel to asi bylo jen tím, že zvěř seděla u jiného stolu a tak jsem - bohudík - neměla takový přehled kam vlastně to jídlo mizí.

Jinak to probíhá asi takhle, pěkně po baskicku. Dámy sedí na jednom konci stolu, pánové na druhým a nejdříve se objednají společné talíře salátů či zelených papriček a dalších specialit, poté si každý dá své jídlo, já jsem musela počkat než mi HM vysvětlí všechny jídla a společně jsme vybrali, ono totiž jenom přečíst ten název v baskičtině je umění. Výběr není velký, ale vůbec nic není podobno české kuchyni a většina jsou místní klasiky jako plněné papriky, txipirons, vajíčka s jakousi klobásou, ančovičky, já měla nějaké hovězí z tváře,no vážně jsem tomu moc nerozuměla. Následoval ještě postre, který si nepředstavujte jako nějaký dortík či palačinku, byla to buď lehká, řekla bych pudinková hmota, či takový zvláštní jogurt. Celkově co mi HM říkala, tak tady na severu se jí na rozdíl od jihu hodně kvalitně a kuchyně je tu vyhlášená, už jsem tu třetí týden a ještě se u nás doma neopakoval žádný pokrm. Co se týká gastronomie tak HM hodně obdivuji ,nejen, že naprosto všechno bylo zatím výborný ale taky proto, že přijdeme domů okolo desáté večer, ona vaří večeři a k tomu ještě jídlo na další den.

Dost o jídle, v neděli jsem se s hrůzou probudila v půl jedenácté s tím, že jsem si trochu přispala a zdržuji rodinku od výletu. Ta se však z postele vyhrabala ještě dlouho po mě a  na nic akčního to nevypadalo. Navíc opět lilo tak jsme si zahráli alespoň takový Activity, samozřejmě tomu předcházela scéna, že s Veronikou se teda hrát nebude. No a okolo půl páté což byl velmi „brzký“ čas na odpolední program, jsme vzali auto a projeli rybářská městečka na pobřeží. I když počasí nebylo moc letní jak můžete vidět na fotkách, bylo to moc fajn.

Teď už sedím v knihovně a užívám si dvě hodinky volna protože dnes končím až v půl deváté.  

PS. Stále se o mě starají prvotřídně, myslím, že HM má totiž trochu strach abych neodjela, jelikož aupair její sestry to po týdnu vzdala a frrr zpátky do Skotska! Já to tedy zatím v plánu nemám, ale nikdy nevíte!