Poslední dny

Tento týden vypadá asi tak, že první věc co ráno udělám, je odškrtnutí okýnka s včerejším datumem a po zbytek dne sleduji hodiny a vyhlížím rodiče ( ti perlí, dvakrát do 19:00 ) a večer. I když jsou ti dva zlobiči jenom děti, s přehledem vítězí a já už jsem jen rezignující otrok  

Alespoň počasí je teď docela letní a vlny menší tak se dá i koupat. A co mě dneska rozzářilo byl jeden český pár z Plzně, co je ve vedlejším městě na dovče s dodávkou a tady se byli podívat na pláži. Hned jsem se k nim hlásila a hltala každé české slovo. Je jasné, že mi tady ta "pohoda", moře a kuchyně HM bude určitě chybět, ale v hlavě už mám sbaleno.

Ve čtvrtek jsem si taky udělala radost nakupováním v Bilbau a v pátek jsem v Bakiu potkala aupair z Čech se kterou jsme dneska dokončovaly nákupní horečku,užívaly si jídla, pohody bez dětí a těch pár posledních dní budeme určitě trávit společně. Ona tu byla rok na Erasmu a teď si to ještě prodloužila o měsíc, jsme podobná krevní skupina takže jsme si notovaly nejen o španělské "výchově" a těžkém životě aupair, ale vlastně o všem a myslím, že díky ní ty poslední dny budou moc fajn.

Teď začínám mít lehké obavy jak se vejdu do letištního váhového limitu, protože i přesto, že nejsem žádný velký shopaholic tak peněženka brečí, nakupování tu jde nějak samo. Naštěstí už nebudu mít další příležitosti! Snad... Poslední tři dny bez těch dvou mě nabili pozitivním myšlení a už zbývá jen krátký týden,který uteče jak nic a hurá domů.