Advent

Třetí adventní neděle a já počítám poslední dny do toho krásného shledání v rodinném kruhu, tentokrát to bylo přesně 131 dní. V porovnání s těmi, které jsem tu absolvovala sama před rokem, bylo těchto 3144 hodin tak rychlých, pohodových, bez slz a se spousty nových zážitků. Teď už je to tady domov, naplněn vzpomínkami, bezpečím, klidem a momentálně i vánoční atmosférou.

Svíčky mi hoří od rána, speciálně ta na odpočítávání dnů do toho Štědrého, a na všechno dohlíží elfí pomocník dánského Santy, Nisser, který jako elf vůbec nevypadá a jeho poznávacím znamením je čepice překrývající oči. Když se setmí, zapínám světýlka, pouštím nekonečné vánoční playlisty na spotify a dopisuji třeba ty vánoční karty. Samozřejmě se do toho učím, chodím do práce, vařím polotovary a stírám drobky ze snídaně na zem, ale ta atmoška tu je a já si ji nesmírně užívám.

Vánoční trhy v centru jsou takový menší svítící lesík s dřevěnými budkami, s klasickým starodávným kolotočem a s trochu kýčovitým ruským kolem. Z toho je ale krásný výhled na celý Aalborg a protočí Vás dokonce třikrát. Prosincovým loudáním městem jsme objevili novou creperii, potkali vánoční mašinku a dokonce i pravého Julemand, toho dánského Santu. U trhů je i volně přístupné kluziště, které tak trochu tu zimu dokresluje, poněvadž je tu poslední týden okolo dvanácti stupňů. S palačinkou, pusou od čokolády a Julemand/-em jsme udělali památeční fotku a byli moc šťastní.

Ve vánočním časem jsme se školou měli možnost navštívit dánskou centrálu firmy LEGO v Billundu, jenž je asi takovým symbolem Dánska a do jejíž chodu a vedení se promítá i kultura země. Neformální atmosféra, kreativní nadšenci, inovace jako největší motivací a přátelští businessmani. Samotný výrobní areál, bylo něco, co moje hlava prostě nebrala. Všude jen naprogramovaní roboti a miliony LEGO součástek, to ve mě po shlédnutí filmu, o tom jak to tady všechno před 85 lety začalo, vyvolalo pocit ohromení a pak hned trochu sentimentality. Asi z toho jak byli věci dříve tak jednoduché a stejně krásné a funkční. V LEGU se o nás ale postarali prvotřídně, kromě oběda, kávové pauzy jsme každý dostali krabici kostek jako vánoční dárek. (Každý den zákaznické oddělení obdrží okolo dvaceti žádostí o návštěvu.)

PS. Celý víkend jsem sama v sushi a musím Vám prostě napsat moje skóre: rozbité talířky 2x; řízlá ruka 1x, přemlouvání policajtů 1x, pomotaná adresa 1x, ťuklý zadek auta o značku 1x; výpověď 0x!!!  A to mě ještě čeká dnešek. Hezkou třetí adventní neděli!