Fiesta

Víkend jsme strávili v Kantábrii, dalším regionu Španělska, kde má v přímořském městě Laredu HM letní byt. Naskládat se do 2 + 1 s dvěma osobami co mě nenávidí a jedním chrápajícím taťkou chtělo trochu logistického uvažování, ale ve výsledku jsem z toho vyšla nejlíp, jelikož se mnou nikdo nechtěl spát měla jsem pokoj pro sebe.

V pátek jsme přijeli pozdě večer a šli rovnou do autentického baru Harley na večeři, kde už čekalo asi tak milion dalších kamarádů. Laredo je mnohem větší než Bakio a tak je všude plno, protože většina lidí o víkendech jí jen v restauracích. Nejdříve se najedla smečka asi patnácti děti - rodiče to (radši) nesledovali - a potom co chudák servírka jakžtakž poklidila zbylé hranolky na stole i pod stolem, ve skleničkách i na zemi, jsme asi okolo půl 12 usedli my, „dospělí“. Stravování se v restauracích je pro mě dobrodružství, pokaždé nevím co vlastně za jídlo obdržím, bohužel/bohudík mi to vždycky chutná :) Jinak skvělá věc je, že v barech a všech podnicích je zakázáno kouření, takže jídlo s příchutí nikotinu a nevyvětratelná bunda nehrozí.

Domů jsme dorazili asi ve dvě, v sobotu snídaně v 11 a žádný spěch. Pláž je tu obrovská a přeplněná což mě moc neláká, ale nejsou tu vlny takže jsem si po měsíci mohla i zaplavat. Na třetí hodinu jsme se pak sešli s rodinkou HM sestry, která ještě hlídala na víkend další dva synovce, a vyrazili jsme na rodinný oběd s rodiči HM, kteří tu taky mají letní byt. Celý den tu byl Fiesta Hippie a tak obleky nesměly chybět ani v restauraci. No o etiketě našeho stolování se už zmiňovat nebudu, ale co se týká výběru jídla tak děti si nikdy nevybírají a mají vždy namíchaný talíř: hranolky,těstoviny,krokety,maso atd. a to vše dohromady, dospělí si potom vybírají z menu (15E) první talíř, druhý a postre, v ceně je i víno a voda. Takže jsme se pěkně nacpali, doma dali siestu a vyrazili do centra podívat se na průvod a na koncert jakési slavné Kariny, naší Hanky Zagorů. Domů jsme zas přišli okolo druhý, ráno nikam nespěchali a po obědě vyrazili zpět domů. No měla jsem toho dost, nechápu ty ostatní děti, že to takhle vydrží, rodičům je totiž jedno jestli se celý večer nudí nebo ne. Každopádně jsem byla ráda, že byly s námi protože tulící se a usmívající se ratolesti mi už pod terorem těch mých zvířat chyběly.

Jsou chvíle kdy bych se nejradši sbalila a odjela, protože už mi tak nějak dochází síla na odolávání slovních útoků a věčného žalování při snídani,obědě,večeři. Pak si ale dám dobrý kafe, spojím se s Vámi přes wifi, čišník mi přinese na ochutnávku koblihu s pudinkem a vypráví o nádherné Praze a mě je najednou líto, že zbývají už jen necelé dva týdny. Tenhle bude jen do čtvrtka protože kluci jedou na třídenní výlet, neskutečný ♥ , my budeme s rodiči relaxovat a asi pojedeme někam na výlet.