středa 24. června 2015

Pracovní začátky

Paula je v rámci možností španělské výchovy fajn komediantka, kluci bráchové a mamča ohromně pomáhají, je teplo a pohoda.

Mám za sebou první pracovní dny a jak jste asi pochopili, zatím je to příjemné překvapení. Kvůli loňskému očistci jsem očekávala to nejhorší, ale po dvou dnech můžu říct, že jsem vyfasovala to lepší, co lze ze španělského temperamentu potkat. Malá, stejně jako kluci, umí perfektně anglicky a už se vůbec nestydí, jedna z oblábených aktivit je let´s make selfie. Samozřejmě, že tu pořád vládne ta touha po televizi(v angličtině!), počítači či tabletu, s přemlouváním ke čtení nebo k siestičce - za tu bych byla nejradši - tak moc úspěšná nejsem. Iker a Mikel jí však k mému překvapení korigují, což je jedna z mála rozumných věcí, které po celý den dělají.
Obě dvě dopoledne jsme byly s P v bazénu a potom na dětském hřišti. Okolo druhé se naobědváme a mezi půl čtvrtou a čtvrtou většinou přijde HM. Moje kuchařské schopnosti už jsem stačila pokřtít, když jsem osmažila maso bez strouhanky. Ale pozor, žádné bonzování ani focení na tablet, jako tomu bylo loni nepřišlo, neskutečný. 
Co se týká španělského života, alespoň toho severského, znovu musím připomenout ty pítka s pitnou vodou, která jsou rozeseta po celém městě. Co se mi líbí, jsou přechody pro chodce, které odpočítávají kolik zbývá do zelené nebo jak dlouho si ještě počkáte na červené. Páni autobusáci jsou MILÍ, to nebudu komentovat protože za celý svůj život v České republice jsem těch vstřícných řidičů potkala tak mínus dva. Super aktivní jsou tu i důchodci, třeba takový bazén je babiček a dědečků, kteří si to napochodují s kufrem na kolečkách, nahodí plavky, čapku a dokonce i sluchátka, úplně narvaný. A když zrovna neplavou tak chodí, běhají, vysedávají v baru a nebo hlídají vnoučata, dnes to v parku byla slezina. Děti jsou tedy hlídány chůvou nebo prarodiči, na oddané maminky to nevypadá. Poslední věcí je otevírací doba, s níž se budu asi opakovat z loňska. Obvykle se všude začíná okolo desáté a pracuje se zhruba do jedné hodiny. Následuje dvouhodinová pauza a obchodní středisko je poté otevřeno třeba do desíti večer. U zubaře byla rodina v půl šesté! Není tedy divu, že až do -pro Čecha- pozdního odpoledne v celém městě chcíp pes, Španělé se prostě šetří na večer. 
PS. Hasiči mají jednu dvacetičtyřhodinouvou směnu a potom pět dní volna, odměna za toto náročné poslání je více než uspokojující. 
PS.2. Tuňák přes celý plech včera k večeři. 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat