Prosluněné Velikonoce (=Påske) jsou v plném proudu a my máme za sebou na dlouhou dobu poslední zásilku české atmosféry. Dnes tedy o pohodových prázdninách s návštěvou a velikonočních tradicích

Velikonoce v Dánsku jsou zahájeny státním svátkem na Zelený čtvrtek, pokračujíce Velkým pátkem, víkendem a Velikonočním pondělím s tím, že většina obchodů a institucí má po celou dobu kromě soboty zavřeno. Děti ve školách mají prázdniny celý týden a tak si rodiče většinou berou dovolenou i na zbylé tři dny a vyráží do svých letních domů na pobřeží. Co se týká tradic, na šlehání holek si tady nepřijdete, to se ve škole spíše hrozili, co že to těm holkám u nás provádějí. Symbolem je tady tzv. påskeæg = velikonoční vajíčko. Nejpopulárnější je to papírové otevírací, které najdete v každém obchodě v různých velikostech, i v čokoládové alternativě. Plněné je bonbóny a sladkostmi, popřípadě malými dárky a rodina si je dává vzájemně. S vajíčky se pojí ještě jedna údajná tradice, na kterou se optám na dánštině. Dánové si totiž na Velikonoce píší jakési psaníčka a krátké básničky, pod kterými jsou podepsané jen tečkami představující počet písmen jejich jména. Obdarovaní mají pak za úkol zjistit od koho psaníčko je. Při úspěšném tažení mají nárok na ono sladké vajíčko, když jméno neuhádnou, musí naopak jisté osobě darovat oni. Celkově malování těch opravdových vajíček se tu oblibě tolik netěší a Dánové radši malují třeba polystyrenové, které pak věší na stromy okolo domů. Kromě vajíček najdete klasické dekorace jako kuřátka a zajíčky.

O jídle jsme tu psali minule a tak se dnes zmíním jen lehce, na Velikonoční tabuli se většinou objeví nějaká ta ryba či jehněčí a nesmí chybět sladké pečivo z listového těsta jako dezert. Okolo třech týdnů před svátky vychází, stejně jako před Vánoci, speciální edice velikonočního piva = Påskebryge a tak k pití se podává kromě šampaňského právě pivo. K Velikonočnímu těšení patří rodina, procházky a hygge chvíle.

My jsme volno trávili aktivně. Návštěvou Blokhusu jsme se zase podívali k moři, které mě osobně ohromí vždy a všude. V jeden zamračený den jsme vyzkoušeli norresundbský bazén s neskutečnými venkovními saunami. Skandinávský styl na nás křičel ze všech koutů těch nádherných saunových chaloupek, týpý-sprchy či přístřešku na grilování. Snad jen ta teplota vířivky, ta byla totiž nastavená na severskou otužilou, řekla bych, protože ve srovnání s tou českou jsme klepali kosu. Překvapené jsme byli i z faktu, že do saun i páry se chodí zásadně v plavkách. Po půl roce tady v Aalborgu jsem také okusila místní obchody a atmosféru nakupování a našla spoustu pekáren.

PS. Smlouva není, peníze za práci taky ne, CPR a pojištění…netřeba slov. Nejde to jako po másle ani jako po medu, ale určitě to nevzdáváme. Jen jsme trochu smutní a čekáme na ty slunečné teplé dny nabíjející energií :)

Návštěvu č.256 máme po nekonečném vybalování bezedných tašek s jídlem ubytovanou. Zásob máme, že bychom vydrželi do další zimy a tak budeme muset přidat na cyklo-kilometrech a ubrat na večerních svačinkách. Po minulém článku se snažím najít pozitivní témata, a když procházím okolo té nedovřené špajzky, je mi to jasné. Napíši Vám tedy o pár dánských věcech a zakončím to food-eventem.

http://www.wieneriet.dk/wp-content/uploads/2014/05/Wieneriet-billeder-003.jpg

Při promítání všech chutí a množství snědených věcí, vítězem se za poslední týdny stává skořicový šnek, ať už ten z těsta listového nebo kynutého, mražený či vakuovaný. Takzvané kanelsnegle najdete ve všech podobách v cenovém rozpětí od 5 do 10 DKK, populárními jsou koláče wienerbrød, kde je namísto skořice máslo, pudink, čokoláda. No prasárna. A když jsme u pečiva, Dáni mají samozřejmě svůj nakyslý rugbrød, tedy tmavý hutný chléb na, který jak už víte, servírují jejich smørrebrod. Franskbrød a rugbrød pořídíte za 20 DKK a více.

Další je věcí, která má své místo v našem jídelníčku je skyr, který bych přirovnala ke směsi českého tvarohu a jogurtu dohromady. Dáni ho vnímají jako zdravou pochutinu plnou bílkovin, koupit se dá v několika objemech a příchutí v ceně 15 DKK za 500g. Skyr a většinu jogurtů většího množství najdete kromě v kyblících také v litrových flaškách podobných mléku. Další klasikou, která mi nepřišla pod ruku je kakao, speciálně to s copatou holčičkou Matilda. To najdete všude, ve všech možných velikostí a baleních, bohužel i na ulici jako odpadek. 1l = 10-15 DKK.

http://dailyscandinavian.com/wp-content/uploads/2016/01/120116-cheasy-skyr-blueberry.jpg/http://www.arla.dk/globalassets/arla-dk/products/all-our-brands/matilde/matilde-classic-02l.png?preset=3col-desktop

Specialitkou bychom mohli nazvat i tarteletter, plněné košíčky asparagusem a kuřecími nudličkami v jakém si jogurtovém dipu z listového těsta. Tuhle směs my nahrazujeme třeba tuňákovou pomazánkou. Dánskou specialitou, jež jsem neměla tu příležitost, ochutnat je tzv. leverpostej údajně chutnající jako paštika. Koupíte jej v 300g vaničkách za 20 DKK. K masu ještě dodám, že popularitou jsou masové kuličky frikadeller, 500g mletého okolo 25 DKK, 15 v akci. Z ryb nejvíce jede losos, a to hlavně ten uzený - røget laks, servírovaný potom třeba na ty otevřené sendviče. Nejoblíbenější přílohou jsou pak zaručeně brambory – kartofeller, cenově srovnatelné s ČR. Díky popelářství se nám naskytne ovoce jako mango, žluté melouny nebo jahody. A i když bych si řekla, že v tomhle ročním období bude mdlé a vyumělkované, tady v Dánsku to mají ošetřené skvělé a ovoce všeho druhu je šťavnaté a čerstvé, stejně jako zelenina. Ve většině případech.

http://www.foodfanatic.dk/wp-content/uploads/IMG_1066a11-529x397.jpg

Poslední věcí, která mi vlastně vnukla myšlenku na jídlo, byla včerejší akce v městské knihovně. Jednalo se o mezinárodní večeři, k příležitosti současného tématu multiculture issues, jejich propojení a celkově promítnutí diverze národností v Aalborgu. Knihovna má totiž celoročně projekty a expozice, kde se věnuje právě podobným globálním problémům. Současná etapa je tedy spojena s uprchlickou krizí a večer měl právě symbolizovat propojení lidí z celého světa u jedné večeře. Jídlo bylo laděné do pákistánsko-íránské kuchyně, takže pusy nás pálily ještě dlouho poté. Nicméně jsme se seznámili s dánsko-indonéskou rodinkou s malou holčičkou a byli tak po dlouhé době trochu společenští. Událost byla free a Dáni zas ukázali tu jejich milou tvář.

PS. Při čtení dánských slovíček dbejte na správnou výslovnost, čím větší zahuhlání, tím lepší.

Po půl roce v cizí zemi už začínáte zcela zřetelně vidět i to negativní, svítí to dennodenně jako červený maják a nás tak napadá, že Dánsko opravdu není země pro život cizince. Máme se dobře, ani jeden nelitujeme, Česko není určitě o nic lepší, ALE.

Dnešními řádky bych se chtěla dostat k nemilým věcem, které byste od Dánů nečekali. Dáni jako národ se mají skvěle, mají rodinu, pár bližších přátel, úzký vztah s prarodiči a to vše ve státě s vysokou sociální úrovní a blahobytem. To, že se oni jako jedinci mají dobře, je středobod vesmíru a nikdo jiný je nezajímá. Jak v dobrém slova smyslu, to že si nikdo nic nezávidí a nepomlouvá se navzájem, tak i v tom špatném. Tomu je příkladem pro mě šokující událost co se stala Chorvatkám od naproti. Ve čtvrtek ráno jim na dveře zaťukal správce s bezprostředním oznámením o nutném vystěhování do 15.3. Důvodem bylo nereagování na JEDEN email, který žádal o zaslání potvrzení o studiu. Ano řekneme si, je to jejich chyba, je třeba mít administrativu v pořádku. Ale takovéhle velké věci se dle mého názoru mají řešit přes telefon, dopis nebo email druhý. Toto jednání předvádí ta samá agentura/organizace – AKU a jejich pod-společnosti, co bere od studentů nehorázné zálohy za byty, pohybující se okolo 12-22000 DKK, ze kterých Vám ve většině případů vrátí asi tak 3,5%. A jsme u toho, Dánové jsou drsní seveřané. Slušnost se jim nebere, ale jinak vidím sobectví a lhostejnost. Bohužel sobec nejsem a řeším všechno, takže moc nezapadám. Na druhou stranu, v jaké zemi se tohle neděje?

Další věcí je dochvilnost, totiž ve všech úvodních seznamovacích přednáškách a kulturních střetech nám bylo vtloukáno, jak jsou Dáni dochvilní puntičkáři. Poprvé se mi to vyvrátilo na atletických trénincích, kam polovina rodičů chodí o pět minut déle, párkrát ve škole – nepočítám studenty, u nich je to pravidlo – a vyvrcholilo to čekáním na smlouvu se slibovanými benefity, které jsem se sice s měsíčním zpoždění dočkala leč bez ničeho navíc. Nemluvím o slibech zaměstnavatelů, žádání práce a místním úřadováním a papírováním, které je možná v normálu, ale stejně jsme to nečekali.

Když to člověku vyjde alespoň zhruba tak, jak si naplánuje, s SU 5700DKK a platem 3000DKK si nemůže stěžovat. Ale není to jen o penězích - klišé, já vím. Ale třeba počasí je možná ta hlavní věc proč bych tady právě já nechtěla zůstat. Neumím si zatím moc představit spokojený návrat do Čech, ale zemí je tolik, času taky a tak pomalu VYHLÍŽÍMe láskyplnější destinaci.

Omlouvám za dnešní pesimismus, který ale doopravdy nemění nic na tom, že život v zahraničí za to stojí. A stojí za to dvakrát, když máte možnost to s někým sdílet. A Dánsko i přes své mouchy je fajn, na nějaký čas, když vysvitne slunko.

PS. Doufám, že kvůli minulé zmínce o dumsterování, na nás nikdo nebude koukat skrz prsty. Při minulém lovu jsme se potkali s konkurencí a přes kontejnerová okýnka s čelovkami se dělili o příhody. Ze slečny se vyklubala milá Slovenka, nakupující vesměs jen v kontejneru. Horší je to uvědomění kolik tun jídla se denně vyhodí.