Doslova letní počasí nás tady okupovalo necelé dva týdny. A když říkám letní, myslím tím opravdu dvacet tři stupňů, jasno, bezvětří. Plavky jsem ještě nechala ve skříni, nicméně Dáni to vzali rovnou na koupačku do fjordu a v parcích nebylo kus volného místa. Celé tohle teplé období jsme vyplnili grilováním, sluněním, prací, učením a následnou oslavou hotové zkoušky.

Je toho opravdu dost a s tím psaním se polepším. Nejdříve asi to nejpodstatnější, že se máme opravdu skvěle. I když se prý tohle teplo vrátí až zase v červenci, užili jsme si ho naplno. Abychom zapadali, pořídili jsme si super přenosný gril, který dáme na nosič na kolo a jezdíme grilovat do parků nebo třeba jen na terasu. Je fakt, že podpalování a samotný proces nám trvá asi třikrát déle a tak v praxi to pak vypadá, že sníme všechno okolo a zbylým masem už se jen přecpáváme.

Další příjemnou zprávou bylo úspěšné zvládnutí zkoušky, tentokrát za sedm a před námi je tak poslední psaný projekt s deadlinem na konci června. Ve škole jsem se přihlásila do programu Mentee and Mentors, do něhož byla UCN vybrána spolu s dalšími čtyřmi univerzitami z celého Dánska. Je to další část větší kampaně STAY IN DENMARK, jež by měla pomáhat mezinárodním studentům zůstat v zemi, vytvořit si síť kontaktů, naučit se jazyk a být tak součástí společnosti. Spočívá to v tom, že každý přihlášený student jako mentee dostane svého mentora. Těmi jsou ženy a muži pracující jako manažeři, CEOs, businessmani či jako vlastníci svých vlastních firem. Účast je oboustranně dobrovolná a mentoři se nám budou věnovat ve svém volném čase.

Já jsem byla přidělena k Ivanovi, ten spolu s partnerem v listopadu spustil start-up, společnost GymPlay (http://gymplay.dk/). Jedná se o webshop prodávající gymnastické duchny, žíněnky či hrazdy, které slouží k domácímu tréninku i na hraní. Dosud jsme na mítincích probírali jeho business, praxi, Dánsko a tak. Díky tomu, že je vše na jednom místě Ivan popisuje celý chod firmy od A do Z. Dalším naším cílem bude vylepšit životopisy a motivační dopisy, kterými budu hledat povinnou stáž a celkově se dozvědět o pracovní kultuře tady ve Skandinávii. Sotva jsem přestala hledat práci, mohu začít nanovo se stáží.

Totiž tou poslední a asi nejzářivější zprávou je práce v sushi restauraci, kam chodím každý pátek a sobotu, zatím. Práce je to otrocká a řekla bych, že i na holku náročná, ale já jsem nadšená a myslím, že všichni chápete proč tak moc. Smutným vtipem na tom je fakt, že by mi současné napracované hodiny na SU podporu stačily (podmínkou je 11 a více hodin týdně). Avšak tak jako mnoho dalších/většina studentů, jsem i já jaksi podplácena ve smyslu toho, že mám na hodinu zhruba 60DKK(zákon: 90DKK). To znamená, že kdybych měla smlouvu na tento počet hodin s touto sazbou, nemohlo by to být uznané. Pro platnou smlouvu bych musela pracovat hodin 18. Ve zkratce pro příklad, pracovala bych 18 hodin za 60DKK, ale ve smlouvě bych měla 12 hodin za 90DKK. Omlouvám se za zamotanost, ale bohužel tohle je tady běžná realita.

PS. Viděli jsme tady tuleně ♥