Babí léto

Babí léto existuje i tady na severu a my si ho užíváme naplno, třeba dneska v parku na beach volejbale, v tílku a kraťasech. Celé září bylo lepší počasí než prázdninový červenec, za celou dobu jsem promokla a píchla Zebru jen jednou.

Optimismus z počasí zvedl taky email z daňového úřadu, oznamující, že nám byla uznána slavná SU. A tak po roce snění očekáváme prvního října tučnou výplatu. – kterou snad v dubnu nebudeme muset vracet – Číňan, o tom jak by měly být nastaveny daňové karty, nemá ani páru a bohužel se mu nedají nijak vysvětlit ani složitější věci ohledně potřebného počtu hodin, hodinové mzdy a dne výplaty. (Jelikož máte dva příjmy – SU a plat musíte mít dvě různé daně, my tak máme strženo 8%, a 38% z platu).  Nicméně PLATÍ, sushi jíme čtyřikrát týdně a jsou na nás hodní i když se jejich slovní zásoba pohybuje na pár slovech typu halo, okay, yes, here, take care. Nelze si tedy stěžovat. 

– Třeba říct, že hlavně pracuje Martin. Já poté co jsem vyměnila (buď já, nebo šéf) objednávky, dostala špatně zaplaceno od zákazníka a přemlouvala policisty, aby mi nedali pokutu, mám přeci jen trochu respekt a taky trochu stres. Takže se snažím chodit jen dishwasherovat. Talířky jsou totiž nerozbitný, hůlky plastový a kuchyň stará. Žádné riziko katastrofy.-

Minulý týden byl pro nás také zkouškovým, pro Martina úplně premiérově. Se svou dánskou skupinou dostali desítku, a sám říká, že je vidět jak přirozená group work pro Dány je, začínají s ní už od základní školy. U mě byly obě dvě skupiny taky pohodové, hlavním důvodem je fakt, že jsme měli na zadání jen týden, tudíž jsme si ani nemohli lézt na nervy. První blok electives jsem tedy zakončila zkouškou z Project Management za dvanáct a z Digital Marketingu za deset. Znovu to byly lekce založen na praxi s externími přednášejícími z firem, jenž spolupracují s naší školou.

PS. Jedna příhoda ještě z domova. Jsme trochu postižení necháváním otevřených dveří. Kdykoliv jsme tedy doma, dveře jsou zásadně dokořán. No a jednoho slunečného odpoledne nás přišel navštívit KRÁLÍK. Nejdřív jsme si mysleli, že je to jeden z těch divokých, kterých tu hopsá požehnaně. Z bližšího zkoumání to vypadalo na domácího zatoulaného mazlíčka. - Doteď jsme si mysleli, že je tu zákaz zvířat, chudák králík se prozradil. - No nicméně Martin začal obcházet sousedy, jestli nemají králíka, že jeden je u nás v bytě. No dovedete si to představit: ´Hi, do you have rabbit?.´ Majitelé se našli, a i když vypadali, že je jim tak trochu šumák, pečínka nebyla.