Londýn poprvé

Londýn má atmosféru, kouzlo, šarm a dozajista se Vám dostane pod kůži. A i když mě Británie nikdy nelákala – snad jen v době olympiády a královské svatby - bohužel/ bohudík mi teď po našem třídenním pobytu přibyla položka do seznamu zemí, ve kterých by nebylo špatné na chvíli žít. Snad jen už kvůli červeným doubledeckerům, krabicovým taxíkům a čajovým dýchánkům.

Ten londýnský zážitek byl pro mě asi silný díky tomu, že to byla má premiéra a taky proto, že jsem takovou krásu vůbec nečekala. Londýn mě nadchl více než Paříž. A nebylo to lidmi, Britové působí opravdu tak trochu nijace, žádná extravagance, poznávací znamení je kafe do ruky v kelímku a telefon u ucha a půlka z nich jsou černé pleti. Nebylo to třeba ani čistotou města, z Dánska jsme zvyklí na jiný level a takový trochu bordel teda v Londýně je. Zkrátka tam panovala takové světové klima a ve spojení s vánoční výzdobou to byl ráj, ve kterém člověk zapomněl i na všechny to-do listy ze všední reality. – Jeden, jsem teda měla pořád u sebe, a to ten s podrobným itinerářem celého výletu. -

V těch pár dnech jsme neměli čas na objevování kulturních zákoutí a šli jsme tak po profláklé, ale neméně poutající klasice. Na jižním břehu hnědé řeky Temže jsme prošli náplavku od Tower bridge, přes City Hall, Shakespeare Globe až k Tate Modern, od které jsme přešli řeku přes harrypotterovský Millenium bridge k Sant Paul´s Cathedral. Nutno podotknout, že nejsme ani jeden nadšeným fanouškem historie nebo umění proto pro nás vstupy do většiny památek neměly smysl a galerie jsme jako ti dřeváci využívali jen k odpočinku, hezkým záchodům a wifi připojení. 

Od katedrály jsme to pak vzali doubledeckerem směrem k marketům v Covent Garden a pěšky došli až na Leicester square s přilehlým China Town. Odtud už to byl kousek na Trafalgar square s National Gallery a Nelson´s Column. Tam se najednou spojily všechny londýnské symboly a spolu se západem slunce se tak vytvořil autentický obraz, přesně takový jak ho znáte z anglických příruček. Z náměstí jsme ještě došli k Big Ben, Houses of Parliament a místu konání té královské svatby, Westminster Abbey. Na závěr jsme si dali nákupní centrum Westfield, a to byla po celým dni spíš naše poprava. 

Druhý den jsme měli ty největší klasiky za sebou a zbývalo tak kulturní centrum na severu Londýna, Camden Town, kde jsme prošli asi tak 4533218 trhů se vším, co by Vás napadlo, vyzkoušeli čínské street food a nakoupili vintage skvosty. Z Camdenu je to kousek na Nástupiště Devět a tři čtvrtě z Harryho, které bylo taky asi jednou z mála komerčních věcí, co jsme zaznamenali. Fronta padesáti teenagerů, po jejímž vystání Vás vyfotí se šálou, hůlkou, brýlemi, nechají Vás zaplatit velké peníze a pošlou Vás do vedlejší HarryPotter obchůdku, kde si mimo vyzvednutí fotky určitě najdete něco předraženého na sebe. No. 

Z King´s Cross nádraží jsme zas využili doubledecker, který nás vyklopil na Oxford Street a po krásně vyzdobené Regent´s Street jsme se už tak trochu dotáhli na Picadilly. Z Picadilly zbývala už jen poslední položka z listu, a to velkolepý Buckingham Palace.

 

PS. Shodli jsme se, že přijet sem bez kusu života v Dánsku, nechali bychom si tím deštěm z prvního dne asi zkazit náladu. Takhle jsme byli doslova nadšeni jak je ten deštík jemný, jak nám nelítá deštník a jak nemusíme jet na kole. 

PSS. O všem ostatním příště.