Portugalská atmosféra

Tramvaj, modře vydlážděný dům s železným balkonem, stolky z místní pekárny ledabyle okolo, pouliční umělec, vedle žebrající děda. Lisabonská krása v kostce, zapomněla jsem na sluníčko, které oceňuji jako nikdy předtím a celé dny ho doslova hltám každou volnou chvíli. To je za tu dánskou tmu a déšť.

Mé dojmy jsou stále těžko strukturovatelné, ale jsou pozitivní, plné nadšení a čiré radosti. Tu nezkazí ani prý už měsíc tekoucí pračka nebo toxický zápach z lednice. O bydlení napíšu brzy, hned jak sesbírám pár dalších chutných historek. Po každodenním brouzdání ulicemi se tady pomalu orientuji, centrum s památkami máme odsud opravdu na dlani a to vandrování a pozorování nového života je balzám na duši. Užívám si kafíčkování, sladké pekárny, čerstvé ovoce a i ten pocit, že si to všechno člověk může dovolit. Ceny v podnicích jsou tu opravdu nízké. Čeho si ale všímám každý den je chudoba, míněna jako nižší životní standard. V Dánsku prostě chudé lidi nepotkáte nebo nepoznáte. Tady je jich hodně a poznáte je vždycky, za půlhodinu ve městě Vás pětkrát prosí o peníze, pro ně, pro jejich psa, na jejich léčbu HIV, na hračky nemocným dětem a podobně. Člověk těžko pozná, který jedinec by peníze opravdu potřeboval, proto se vždy radši vymlouvám, na to, že nemám hotovost. Po bezpodmínečném bezpečí v Aalborgu si tady několikrát do hodiny kontroluji telefon s peněženkou a kabelku nosím zásadně na břiše. Jedna z prvních věcí, co mi byla taky na začátku řečena, byli častí kapsáři a hned po nich podvádějící taxikáři. Peníze mě přivádí ještě k další myšlence, kartou tady zaplatíte maximálně v supermarketech, všude jinde jenom hotovost.

Co mě baví po ránu, je portugalský styl čištění ulic. Bary jsou plné jak přes víkend, tak i v týdnu a většina odpadků tak končí na zemi. Chytří a líní Portugalci mají své čistící čety v zelených vestičkách, které každé ráno naběhnou s hadicemi na vrchol ulice a odtud jednoduše pustí vodu a doslova sprchují vše, co jim přijde pod nohy. I když se tady teplota pod nulu mockrát nedostane, okolo deváté ráno se mokrým klouzačce a mokrým botám nevyhnete. Celkově se tady toho ráno moc neděje, obchody otevírají okolo desáté, přičemž přes den si dají pauzu klidně na dvě hodiny a večer zavírají v osm. Běžce potkáte jen těžko, ale míra cizinců a s nimi i celkově úroveň angličtiny je vyšší. Vyšší v porovnání se Španělskem nebo ?Českem?, určitě ne s Dánskem. 

PS. Španělsky mi nerozumí a tu modrou oblohu jsem NEpřikreslila.