neděle 7. května 2017

Madrid

Španělsko je cestou zpět z Lisabonu do Česka vlastně po směru a tak jsem si při skládání letenek naplánovala třídenní zastávku v Madridu. Poznat metropoli, zmírnit kulturní šok, poslouchat ten krásný jazyk, ochutnat gazpacho a churros a připomenout si tu jedinečnou náturu. Madrid byl obrovský, horký a hodně španělský .

Madrid je velkolepá španělská metropole čítající více než tři miliony obyvatel a po Berlíně a Londýně je tak třetí největší v EU. Lisabon bylo oproti němu opravdu takové spíše městečko, ale abych byla upřímná, o to více je Lisabon jedinečný a tak můj celkový dojem z Madridu nebyl až tak uchvacující. Chyběli mi kopce, výhledy a jakási svěžest města – a samozřejmě nejvíce lidé, kteří vlastně dojmy a vzpomínky z cest tvoří z velké části. Nicméně na druhou stranu, je to Španělsko, je teplo, všude zní krásné castellano a věřím, že delší čas zde strávený by ukázal větší krásy. I tak se dají v Madridu strávit skvělé chvíle třeba při návštěvě následujících míst.


První den mi to se sbaleným lisabonským životem ve dvaceti kilech trvalo nějaký ten čas, než jsem to z letiště dovláčela do centra. Nicméně doprava v Madridu je skvělá a pokaždé si mezi třinácti linkami přehledného metra vyberete přesně to místo kam potřebujete. Moje ubytování bylo v hipsterské čtvrti Malasaňa, plné barů a kaváren, v blízkosti hlavní - nákupní- třídy Gran Via. Když Vám nevadí chůze, na všechny památky se určitě pěšky dostanete a veřejné dopravy kromě letiště tak není třeba. Během dne se dá projít jedno z hlavních náměstí Puerta del Sol, jež je populární díky soše medvěda zvané El oso y el Madroño, která je také symbolem města protože ten samý obraz mají madrileňos i ve znaku. Z náměstí je to kousek k historické budově městské radnice na náměstí Plaza de Cibeles a celé muzejní aleji Paseo del Prado s tím nejznámějším Museo del Prado (free 6-8pm). Co prý stojí za zastávku je také Museo Reina Sofía(free 7-9pm) a Museo Thyssen. Všechny tři patří do takzvaného trianglu zlatého umění.  Hned v blízkosti museí se rozkládá největší madridská zelená plocha a tou je El Parque Retiro. V něm neminete Palacio de Cristal, la Puerta de Espaňa nebo jezero, kde se můžete projet i na loďkách.

V odpoledních hodinách přišlo na řadu historické centrum a s ním klasické turistické zastávky jako hlavní náměstí Plaza Mayor se spoustou pouličních malířů a kaváren v celých ochozech obdélníkového tvaru. Po značkách se hned dostanete i ke katedrále Catedral de la Almudena, která v podstatě sousedí se rozlehlým královským palácem Palacio Real, jež se svou plochou řadí i před Buckingham nebo Versailles. Zrelaxovat lze krásným pohledem ze schodů katedrály nebo třeba v přilehlých zahradách Jardines de Sabatini. Odtud se vyplatí počkat si na hodinu západu slunce a dojít si nahoru ke chrámu Templo de Debod. Ten byl původně postavený v Egyptě a při hrozbě jeho zániku byl Egypťany darován právě do Španělska a nyní se jako jediná původní egyptská památka v Evropě nachází v parku Parque del Oeste.





Jeden západ slunce je třeba si rezervovat na střešní terasu budovy Círculo de Bellas Artes, kam sice zaplatíte 4€ za vstup, ale výhled s podvečerními barvami stojí za to. Nahoře hraje hudba a v baru si můžete užít jak kávu, tak drink. A protože je Madrid jinak placka s vysokými budovami, tohle místo bylo jedno z mála, kde jsem cítila, že se tady dá dýchat a rozhled byl opravdu daleký. Ten třetí západ bych si vzala teleférico lanovku z parku Casa de Campo, to bych však nemohla doslova doběhnout o osm minut po poslední kabince.



Na konec ještě čtvrti, které nesmíte minout. Jsou to multikulturní Lavapiés s ulicí Calle Argumosa plnou indických, čínských nebo jihoamerických restaurací a hned vedle čtvrť la Latina třeba s rozlehlou tržnicí s čerstvými potravinami. Co se týká ubytování, při výletech většinou na hotely ani nekoukám a rovnou volím airbnb, zatím jsem měla pokaždé štěstí a hostitelé byli vždy ochotní a přátelští. Výhodou je, že to jsou většinou místní a znají tak přesně místa, která stojí za to vidět. V Madridu jsem měla celou garsonku od Španěla Victora, který mi rovnou i nakreslil mapu města se všemi částmi, památkami, musei, tapas bary a dobrým jídlem. Hlavní část programu tedy zněla jasně, dodržovat pitný režim a jíst, jíst často. Příště o tom kde se tedy najíst a výlet do Toleda.


PS. Tenhle článek už vzniká z pohodlí domova, toho dánského. A je tu moc fajn.

Žádné komentáře:

Okomentovat