První týden

Neděle se s nedělí sešla a já můžu ten premiérový týden hodnotit jenom pozitivně. S dětmi i rodiči vycházíme skvěle, počasí je tak akorát a i když spím zase jenom pod jakýmsi prostěradlem a sprcha mi teče všude, jen ne na mě, tak bydlení je opravdu SUPERskvělé. 

Páteční večer byl typicky španělský, šli jsme na krátkou procházku jejíž cílem byl bar, myslím, že si vzpomínáte na ty loňská každodenní sezení s přáteli. Poznala jsem se tedy s částí přátel mé rodiny, většina jich ještě dorazí a budou zde celé léto. Značná část pracujících si poté v srpnu bere tří až čtyřtýdenní dovolenou. Po pár skleničkách vína (0,1dcl) a piva(0,3dcl), ve 22:30, jsme se přesunuli o pár metrů dál na jídlo. Co, že byla doma večeře hotová, to se dojí jindy. 

Celé stolování je tady kapitola sama o sobě, i přesto, že je to pro Španěly jakýsi svátek, bordel dokážou udělat nejen uječené děti. Ty obvykle sedí u svého stolu na druhém konci restaurace, cestu k nim najdete snadno, stačí se koukat na zem a hledat proudy hranolek, kroket či kuřecích nugetek. Chudák barmanka, při servírování by snědly i ji. O hodinu později, tedy přesně 23:25 jsme jídlo dostali i my. Není to nic jako svíčková, většinou sendviče, hamburgry, zapečený bagety a podobně, ale pořád je to jídlo pár minut před půlnocí. Zvykem také je, že se na stůl dají i společné hranolky nebo krokety s omáčkami. Samotná platba je dosti neobvyklá, účet se sečte dohromady a poté vydělí počtem dospělých osob, nehledě na to, kolik jedlo Vašich dětí, kdo co snědl a vypil. Přátelství?

Domů jsme se dostali okolo jedné v noci se spící Paulou v náruči. Ten sobotní večer se jevil poklidně, v teple domova. Jak už to tu chodí, situace se rázem v půl jedenácté večer změnila a my jsme vyrazili na zmrzlinu do pravé zmrzlinárny. Bylo plno, jiný svět. Cestou nazpět jsme se zastavili na dětském hřišti a už ani nebudu popisovat jak to vypadá když vypustíte španělské adolescenty na houpačky a skluzavky. Dělali všechno jen ne to, co se na dětském hřišti (v Česku) dělá. Na druhou stranu, byla to zábava, hlavně když Paule praskla guma u kalhot a musela jít tak trochu bez.

Snad se brzy ozvu, s internetem je to pořád na nic, ale pracuji na zlepšení a sbírám odvahu na návštěvu souseda, který tady vysílá signál. Mějte se hezky! V.

PS. Mateřská dovolená zde trvá 16 týdnů, ano, čtyři měsíce a jídelní stůl s tím konferenčním je stejný jako u nás doma ♥